Recenze kurz K2 pokročilé techniky obranné střelby - 21.-22.10.2017 a 28.-29.04.2018
Vytvořeno: 01.11.2018
Aktualizováno: 01.06.2022
Několik málo dnů potom, co jsem podruhé absolvoval kurz K1, jsem si říkal, že bych už mohl postoupit o úroveň výš. Velice rychle se mi podařilo odstranit věci, které jsem dělal ne zcela správně a které jsem díky druhému kurzu K1, konečně pochopil. Byl jsem již připraven na učení se dalších nových technik. Bylo jasné, na koho se obrátím a kde bych chtěl absolvovat pokročilejší kurz, v Akademii Aegis. A tak následovala stejná procedura. Žádost o avízo, čekání, avízo, čekání, odeslání přihlášky, čekání, potvrzení přihlášky, radost a čekání, informace ke kurzu, těšení se a čekání, kurz. 21.října 2017 jsem se již potřetí vypravil na kurz organizovaný Akademií Aegis. Po předchozím 2x absolvovaném kurzu K1, jsem měl velká očekávání, co nového si pro nás instruktoři Aleš Vondráček a Martin Hradecký připravili. Samozřejmě, že jsem obsah kurzu K2 znal z paměti, a tak jsem věděl, že je, na co se těšit. Předpověď počasí byla dobrá, neměla být zima, a hlavně nemělo pršet, což je u kurzu K2 dost důležitý bonus. Sraz na střelnici byl opět kolem 8:30 a následovala kontrola ZP a PZ. A pak jsme šli hned na to. Začali jsme krátkým opakovacím blokem technik, které bychom měli všichni perfektně znát z kurzu K1. Měli... Bohužel se ukázalo, že ne všichni k přípravě přistupovali svědomitě a informace z kurzu K1 je nijak zvlášť neovlivnily, anebo je zapomněli. Osobně si myslím, že je velká škoda, když se někdo dostane na takto kvalitní kurz a následně nijak nepracuje s informacemi, které získal a které z něj mohou udělat daleko lepšího střelce. Nicméně instruktoři vše trpělivě zopakovali a vysvětlili, abychom mohli všichni společně jít dál. První den jsme se učili: rychlé zaujetí kleku, pomalé zaujetí kleku, leh ze stoje, leh z kleku, pád na záda, střelbu po pohybu, kryt rukama, střelbu dominantní rukou, střelbu nedominantní rukou, falešné přebití, přenos střelby na cíle blízko u sebe, přenos střelby na cíle dál od sebe, přenos střelby na různě vzdálené cíle. Zkrátka celý den jsme běhali, klekali si, lehali, padali a stále stříleli. Po poledni bylo opět asi 40 minut na oběd a pak následoval teoretický blok zaměřený na druhy střeliva. Na závěr prvního dne pro nás instruktoři opět připravili modelovou situaci. Tentokrát to bylo něco úplně jiného, lepšího, reálnějšího. Více stresu, méně času, více „motivace” při pomalé reakci. Více nemohu prozradit, abych neošidil ty, kteří se na tento kurz rozhodnou vypravit. První den jsme vystříleli zhruba 200 nábojů a odjížděli jsme ze střelnice kolem půl sedmé. Když jsem se v neděli ráno vzbudil, tak jsem měl problémy vstát z postele. Nevěřil jsem tomu, jak moc mě bolí nohy, měl jsem úplně ztuhlá stehna. Nebylo to z toho běhání po střelnici, ale z toho obrovského množství kleků. Nejsem žádná lemra, pravidelně cvičím, ale přesto jsem měl dost. Co bylo horší, byla bolest v žebrech na levém boku. Nejprve jsem si myslel, že to bylo z těch pádů, než mi došlo, že to bylo z Martinovo motivace při závěrečné modelové situaci. V neděli jsme opět nejprve zopakovali techniky z předchozího dne a pak následovalo: přebití zbraně dominantní rukou, přebití zbraně nedominantní rukou, střelba ze zastávek, střelba za pohybu vpřed, střelba za pohybu vzad, taktické přebytí, střelba ve stoje zpoza vysokého krytu, střelba v kleče zpoza středního krytu, střelba vleže zpoza nízkého krytu, střelba přes horní hranu krytu. Některé z těchto technik jsme prováděli pouze na sucho, abychom je mohli doma dostatečně nasušit, s tím, že na ostro je budeme střílet až na kurzu K3. Po přestávce na oběd, opět následoval teoretický blok, tentokrát zaměřený na doplňkové vybavení. V neděli jsme také vystříleli zhruba 200 nábojů. Výuku jsme zakončili asi v 17:00. Po 17:00 následovalo tradiční slovní hodnocení každého absolventa zvlášť, oběma instruktory s náměty ke zlepšení a předání certifikátu o absolvování kurzu. Je to velice přínosná část kurzu, kde oba instruktoři shrnou to, jak viděli každého účastníka. Ten se pak dozví, co se jim na něm líbilo a nelíbilo, a hlavně se dozví, na čem by měl zapracovat. Nehodnotí se pouze, jak kdo střílel, ale i to, jaký měl kdo přístup a jak reagoval na korekce chyb. Rozhodně se nedá říct, že by byl každý automaticky pochválen. Pokud ale někdo pochválen je, je to o to cennější. Několik důležitých informací, které by měli všichni, kteří se rozhodnou tento kurz absolvovat vědět:1/ Pracuje se za jakéhokoli počasí, opravdu za jakéhokoli. Je jedno jak moc leje, jak moc mrzne, jak moc pálí sluníčko, prostě se střílí dál. Samozřejmě vše ze skrytého nošení. Určitě je vhodné mít s sebou oblečení na převlečení do auta, protože když prší, tak se v místě odkud se střílí, vytvoří dost velká vrstva bahna. Velká část kurzu K2 se střílí na zemi.
2/ Psát si poznámky. Těch informací je ještě více než na kurzu K1 a opět žádná skripta nejsou, takže co si nenapíšete, to si neodvezete. Nespoléhejte se na to, že si budete vše pamatovat. Nebudete. Hlavně ne, ty nejdůležitější detaily. Tentokrát jsem si psal poznámky ihned a o přestávce jsem si je pouze doplňoval.
3/ Je absolutně nezbytné mít sebou zbraň, ideálně tu, kterou nosíte a ne tu, ze které se vám lépe střílí, ale nenosíte ji. 2 zásobníky (s kapacitou 15 nábojů), střelivo, ZP a PZ a peníze, a hlavně pouzdra na zbraň a zásobník. Sluchátka a brýle je možné si zapůjčit, ale přesto si myslím, že je lepší mít vlastní.
4/ Přivést si sebou svačinu a dostatek pití. Na střelnici je sice malá restaurace, ale pokud tam bude hodně lidí, tak to nestíháte. Já jsem přestávku na oběd využíval hlavně pro přepisování a doplňování poznámek, které jsem si udělal během dne.
5/ Na záchod se chodí do přírody.
6/ Kurz K2 je oproti kurzu K1 hodně dynamický a fyzicky o dost náročnější. Celé dva dny jste na nohách, běháte, klekáte si, leháte si, padáte, vstřebáváte a snažíte se aplikovat spoustu nových informací. To vše za jakýchkoli rozmarů počasí, takže počítejte s tím, že v neděli večer budete mít dost. Před počasím se neschováte, není kam.
7/ Nepodceňujte přípravu. Vše, co jste se učili na kurzu K1, byste měli perfektně ovládat, protože to budete potřebovat. Je to základ, na kterém budete stavět další nové techniky. Tak by měl být co nejpevnější.
Z kurzu K2 jsem přijel asi ještě víc nadšený než z kurzu K1. Přesto, že jsem byl hrozně utahaný, tak jsem byl rád, že jsem se vydal cestou Aegis. Přivezl jsem si spoustu poznámek a hned druhý den jsem je začal zpracovávat a začleňovat do mého tréninku, hlavně kleky, lehy, pády atp. Celý měsíc, každou noc, jsem myslel na sobotní modelovou situaci, na Martina a na chybu, kterou jsem udělal. Pokaždé když jsem se přetáčel z pravého boku na levý, tak jsem cítil bodavou bolest v žebrech, kam dopadla Martinova „motivace”. Vzhledem k tomu, že se za noc přetáčím několikrát, tak jsem na Martina a na tu modelovou situaci, myslel dost často. Z té chyby jsem se poučil, a udělal jsem si speciální cvičení, abych se ten zlozvyk odnaučil. Pak už jsem jen sušil, klekal, lehal, padal a střílel, dokud jsem si nemyslel, že jsem techniky z kurzu K2 zvládl natolik dobře, abych si tento kurz mohl zopakovat. U kurzu K1 mi to zafungovalo velice dobře. Absolvovat kurz, půl roku sušit a střílet to, co jsem se naučil a pak si kurz zopakovat. Tak jsem se rozhodl, udělat to i kurzu K2.
Takže jsem si napsal o avízo a měl jsem obrovské štěstí, protože to opět vyšlo. Věděl jsem, co mě čeká a moc jsem se těšil, jak si kurz užiji. 28.dubna 2018 jsem se vydal na střelnici Chloumek u Mělníka. Počasí mělo být dokonale letní, takže jsem si přibalil i olej na opalování a více vody než obvykle. Opět mě zajímaly hlavně ty detaily, které mi mohly napoprvé uniknout. Vždy se najde něco, co se dá zlepšit, takže i tentokrát jsem našel. Doplňoval jsem si poznámky a ověřoval v praxi, co bych měl již umět. Tentokrát v kurzu přibila ještě jedna krátká modelová situace na začátku druhého dne, zaměřená na varovný výstřel. Kurzy Aegis se neustále vyvíjí a toto je toho důkazem. Sobotní modelovou situaci, jsem tentokrát, zvládal perfektně, přestože jsem ji měl trochu modifikovanou, abych to neměl tak jednoduché. Počasí bylo opravdu letní, na střelnici není moc stínu, takže pro lidi, kteří nemají moc rádi teplo, to bylo peklo. Já jsem si to užil, protože to je přesně to počasí, které můžu. Raději se budu potit než mrznout. Navíc díky každodennímu cvičení kleků, lehů a pádů mě vůbec nic nebolelo. Kurz byl opět perfektně připravený a vyladěný do detailu. K2 je o hodně akčnější než K1, obsahuje zhruba 2x tolik informací a je o hodně náročnější. Oba instruktoři opět odvedli 100% práci, tak jako zatím pokaždé. Rád bych přinesl nějakou konstruktivní kritiku, ale ono není co kritizovat a zlepšovat. Má velká očekávání před kurzem mě rozhodně nezklamala.
V říjnovém i dubnovém termínu byla cena kurzu 4.000Kč. Tedy nepatrně vyšší než u kurzu K1, ale stále velice solidní cena. Je zkrátka vidět, že to pánové z Akademie Aegis nedělají pro peníze.
Vojta
Aktualizováno: 01.06.2022
Několik málo dnů potom, co jsem podruhé absolvoval kurz K1, jsem si říkal, že bych už mohl postoupit o úroveň výš. Velice rychle se mi podařilo odstranit věci, které jsem dělal ne zcela správně a které jsem díky druhému kurzu K1, konečně pochopil. Byl jsem již připraven na učení se dalších nových technik. Bylo jasné, na koho se obrátím a kde bych chtěl absolvovat pokročilejší kurz, v Akademii Aegis. A tak následovala stejná procedura. Žádost o avízo, čekání, avízo, čekání, odeslání přihlášky, čekání, potvrzení přihlášky, radost a čekání, informace ke kurzu, těšení se a čekání, kurz. 21.října 2017 jsem se již potřetí vypravil na kurz organizovaný Akademií Aegis. Po předchozím 2x absolvovaném kurzu K1, jsem měl velká očekávání, co nového si pro nás instruktoři Aleš Vondráček a Martin Hradecký připravili. Samozřejmě, že jsem obsah kurzu K2 znal z paměti, a tak jsem věděl, že je, na co se těšit. Předpověď počasí byla dobrá, neměla být zima, a hlavně nemělo pršet, což je u kurzu K2 dost důležitý bonus. Sraz na střelnici byl opět kolem 8:30 a následovala kontrola ZP a PZ. A pak jsme šli hned na to. Začali jsme krátkým opakovacím blokem technik, které bychom měli všichni perfektně znát z kurzu K1. Měli... Bohužel se ukázalo, že ne všichni k přípravě přistupovali svědomitě a informace z kurzu K1 je nijak zvlášť neovlivnily, anebo je zapomněli. Osobně si myslím, že je velká škoda, když se někdo dostane na takto kvalitní kurz a následně nijak nepracuje s informacemi, které získal a které z něj mohou udělat daleko lepšího střelce. Nicméně instruktoři vše trpělivě zopakovali a vysvětlili, abychom mohli všichni společně jít dál. První den jsme se učili: rychlé zaujetí kleku, pomalé zaujetí kleku, leh ze stoje, leh z kleku, pád na záda, střelbu po pohybu, kryt rukama, střelbu dominantní rukou, střelbu nedominantní rukou, falešné přebití, přenos střelby na cíle blízko u sebe, přenos střelby na cíle dál od sebe, přenos střelby na různě vzdálené cíle. Zkrátka celý den jsme běhali, klekali si, lehali, padali a stále stříleli. Po poledni bylo opět asi 40 minut na oběd a pak následoval teoretický blok zaměřený na druhy střeliva. Na závěr prvního dne pro nás instruktoři opět připravili modelovou situaci. Tentokrát to bylo něco úplně jiného, lepšího, reálnějšího. Více stresu, méně času, více „motivace” při pomalé reakci. Více nemohu prozradit, abych neošidil ty, kteří se na tento kurz rozhodnou vypravit. První den jsme vystříleli zhruba 200 nábojů a odjížděli jsme ze střelnice kolem půl sedmé. Když jsem se v neděli ráno vzbudil, tak jsem měl problémy vstát z postele. Nevěřil jsem tomu, jak moc mě bolí nohy, měl jsem úplně ztuhlá stehna. Nebylo to z toho běhání po střelnici, ale z toho obrovského množství kleků. Nejsem žádná lemra, pravidelně cvičím, ale přesto jsem měl dost. Co bylo horší, byla bolest v žebrech na levém boku. Nejprve jsem si myslel, že to bylo z těch pádů, než mi došlo, že to bylo z Martinovo motivace při závěrečné modelové situaci. V neděli jsme opět nejprve zopakovali techniky z předchozího dne a pak následovalo: přebití zbraně dominantní rukou, přebití zbraně nedominantní rukou, střelba ze zastávek, střelba za pohybu vpřed, střelba za pohybu vzad, taktické přebytí, střelba ve stoje zpoza vysokého krytu, střelba v kleče zpoza středního krytu, střelba vleže zpoza nízkého krytu, střelba přes horní hranu krytu. Některé z těchto technik jsme prováděli pouze na sucho, abychom je mohli doma dostatečně nasušit, s tím, že na ostro je budeme střílet až na kurzu K3. Po přestávce na oběd, opět následoval teoretický blok, tentokrát zaměřený na doplňkové vybavení. V neděli jsme také vystříleli zhruba 200 nábojů. Výuku jsme zakončili asi v 17:00. Po 17:00 následovalo tradiční slovní hodnocení každého absolventa zvlášť, oběma instruktory s náměty ke zlepšení a předání certifikátu o absolvování kurzu. Je to velice přínosná část kurzu, kde oba instruktoři shrnou to, jak viděli každého účastníka. Ten se pak dozví, co se jim na něm líbilo a nelíbilo, a hlavně se dozví, na čem by měl zapracovat. Nehodnotí se pouze, jak kdo střílel, ale i to, jaký měl kdo přístup a jak reagoval na korekce chyb. Rozhodně se nedá říct, že by byl každý automaticky pochválen. Pokud ale někdo pochválen je, je to o to cennější. Několik důležitých informací, které by měli všichni, kteří se rozhodnou tento kurz absolvovat vědět: